Zlomenina krčku stehenní kosti je závažné a poměrně časté zranění, zejména u starších lidí. Krček je část kosti nacházející se mezi hlavicí stehenní kosti a tělem stehenní kosti. Proto všechny zlomeniny krčku jsou nitrokloubní zlomeniny. Zlomenina v této oblasti může být způsobena úrazem, jako je pád na bok, přisednutí končetiny po uklouznutí nebo u mladších lidí autonehoda nebo pád z výšky. U starších lidí je zlomenina krčku často spojena s osteoporózou, která kost oslabuje (osteoporóza je řídnutí kostí, nezaměnit za artrózu, který znamená opotřebení kloubu).
Vyšší věk: Starší lidé mají často křehčí kosti kvůli osteoporóze, což zvyšuje riziko zlomeniny.
Osteoporóza: Snížená hustota kosti zvyšuje riziko zlomenin.
Předchozí zlomeniny: Lidé, kteří již měli zlomeninu, mají vyšší riziko další zlomeniny.
Některé léky: Léky jako kortikosteroidy mohou zvyšovat riziko zlomenin.

Jaké jsou rizikové faktory pro zlomeninu krčku?
Vyšší věk: Starší lidé mají často křehčí kosti kvůli osteoporóze, což zvyšuje riziko zlomeniny.
Osteoporóza: Snížená hustota kosti zvyšuje riziko zlomenin.
Předchozí zlomeniny: Lidé, kteří již měli zlomeninu, mají vyšší riziko další zlomeniny.
Některé léky: Léky jako kortikosteroidy mohou zvyšovat riziko zlomenin.
Náhlá bolest v oblasti kyčle nebo třísla.
Omezená schopnost pohybu nebo neschopnost postavit se na postiženou končetinu.
Zkrácení a vnější rotace postižené nohy.
Jak se diagnostikuje zlomenina krčku?
Základní zobrazovací metodou je rentgenový snímek, který ve většině případů odhalí zlomeninu krčku. Určitým diagnostickým problémem je zaklíněná zlomena, která může být přehlédnutá na rentgenu. V případě nejasností, je suverénní metodou CT vyšetření (výpočetní tomografie).
Jak se postupuje při léčbě zlomeniny krčku?
Ve většina případů je zlomenina krčku stehenní kosti řešena operačně. Zlomeniny krčku jsou zlomeniny v kloubu a je vysoké riziko vzniku avaskulární nekrózy a nezhojení zlomeniny. Dalším důvodem je fakt, že po operaci (náhradě kloubu) je možné hned první nebo druhý den se postavit na nohy a snížit tak riziko zápalu plic, který zvlášť u starších lidí může být fatální. Typ operace záleží tedy na věku a předchozí aktivitě. U mladších lidí se snažíme kloub zachovat (i přes výše uvedené rizika nezhojení pomocí speciálních nitrodřeňových hřebů. U starších lidí, u kterých by bylo hojení velmi problematické, se volí náhrada kyčelního kloubu (částečnou nebo totální endoprotézu kyčelního kloubu). V některých případech, kdy je chirurgická léčba kontraindikována (z interních důvodů) nebo je zlomenina minimálně posunutá (zaklíněná), může být zvolena konzervativní léčba.