Kotník

Úvod a anatomie kotníku

Kotník (správně hlezenní kloub – latinsky: articulatio talocruralis) je skloubení tří kostí: dolní část holenní kosti (tibia) a dolní část lýtkové kosti (fibula) s kostí hlezenní (talus). Dolní část holenní kosti vybíhá na straně kloubu ve výběžek, který se nazývá vnitřní kotník. Podobně na zevní straně hlezna se nachází nejspodnější část lýtkové kosti označované jako zevní kotník. Kloub je na vnitřní straně stabilizován vnitřním postranním vazem (ligamentum collaterale mediale) a obdobně na zevní straně zevním postranním vazem hlezna (ligamentum collaterale laterale).

Nejčastější diagnózy

Typy operací

Nejčastější diagnózy

Co je to distorze kotníku?

Distorzí kotníku se rozumí úrazové podvrtnutí kotníku, při kterém může dojít k různě závažnému poranění vazů nebo kloubní chrupavky. Podle stupně poškození vazů (natažení až kompletní roztržení) se volí buď konzervativní terapie (sádrová fixace 3-6 týdnů) nebo operační postup, při kterém se otevřeně sešijí roztržené vazy. Neléčená nestabilita kotníku může vést v budoucnu k rozvoji artrózy hlezenního kloubu. V případě, že při podvrtnutí dojde i k poškození chrupavky (nejlépe viditelné na magnetické rezonanci), pak je metodou volby artroskopické ošetření (návrty, náhrada chrupavky apod.).

Jak se řeší artróza hlezenního kloubu?

Nejčastější příčinou vzniku artrózy jsou opakované a zejména nesprávně léčené úrazy, které vedou k poranění stabilizačních vazů hlezna. Nestabilita kloubu vede k nadměrné a nepřiměřené zátěži chrupavky. S artrózou kotníku se také setkáváme například u revmatiků. V prvních stupních artrózy se provádí artroskopické vyčištění. V pozdních stádiích s pokročilým poškozením kloubní chrupavky jsou dvě možnosti operačního řešení: ztužení hlezna (artrodéza) anebo umělá náhrada hlezenního kloubu.

Jak se řeší zánět peroneálních šlach?

Zánět peroneálních šlach (tendosynovialitida) vzniká drážděním při jejich průchodu v kostěném žlábku za zevním kotníkem. K postižení šlach dochází jejich nadměrným zatěžováním při chůzi, při delším stání nebo sportovní aktivitě. Bolest se objevuje za zevním kotníkem a většinou je doprovázená otokem. Při neúspěšné konzervativní terapii je volí operační řešení, při kterém se otevřeně odstraňují zánětlivě změněné tkáně, obal šlachy.

Typy operací

Artroskopie hlezna

Miniinvazivní endoskopická metoda, která slouží k diagnostice a ošetření poraněných či jinak poškozených nitrokloubních struktur. Při artroskopii hlezna se odstraňují kostěné výrůstky, vmezeřující se měkké tkáně, volná tělíska, ošetřuje se či nahrazuje kloubní chrupavka.

Trvá přibližně 30-40 min.

Operace vazů hlezenního kloubu

Operačně se stabilizuje hlezno buď otevřeně nebo v poslední době miniinvazivně artroskopicky pomocí implantátu nahrazující poranění vaz.

Trvá přibližně 60 min.

Náhrada hlezna

Umělá kloubní náhrada je operační metoda, při které se nahrazují poškozené kloubní povrchy umělým implantátem (endoprotézou). Náhrada hlezna patří mezi méně často nahrazované klouby. Spíše se v této lokalitě volí artrodéza hlezna.

Trvá přibližně 90-120 min.

Artrodéza hlezna

Artrodézou se rozumí ztužení, znehybnění hlezenního kloubu. Znehybnění se dosáhne operarčně pomocí šroubů nebo hřebu. Artrodéza se provádí podle stupně poškození buď artroskopicky nebo otevřeně. Operace se provádí v celkové anestezii.

Trvá přibližně 60 min.