Jednoduše řečeno, skolióza je stav, kdy se páteř zakřivuje do strany místo toho, aby byla rovná. Odborně je skolióza definovaná jako deformita páteře, při které dochází k patologickému zakřivení směrem na levou anebo na pravou stranu ve frontální rovině. Současně však rotují i obratle, proto je skolióza považovaná za vícerovinnou, tzv. 3D deformitu. Skolióza se může rozvinout na různých částech páteře, nejčastěji hrudní. Může být vrozená nebo se může vyvinout během dětství či v dospívání (idiopatická skolióza) nebo se může objevit až v dospělosti v důsledku opotřebení páteře při artróze (degenerativní skolióza). Ve většině případů jsou skoliózy mírné a nevyžadují zásadní léčbu. Děti, které mají zjištěnou skoliózu je však třeba pravidelně sledovat, obvykle pomocí rentgenových snímků, aby se zjistilo, zda se křivka nezhoršuje a zavčas se případně zasáhlo. Při větších stupních skoliózy se nosí speciální ortézy (korzety), aby se křivka nezhoršovala. Operační řešení je pouze ve velmi těžkých případech. Díky včasné léčbě vede většina dětí a dospívajících se skoliózou normální aktivní život.
Je důležité si uvědomit, že mnoho lidí má mírnou skoliózou, což je považováno za fyziologické
a nemají žádné potíže. Vyjádření příznaků skoliózy závisí tedy zejména na velikosti zakřivení:
Postavení ramen: Jedno rameno může být o něco výše než druhé.
Výška lopatek: Jedna lopatka může být více vystouplá nebo výraznější než druhá.
Postavení boků: Jeden bok může být výše než druhý.
Viditelné zakřivení páteře: Když se díváte na postavu zezadu, může být páteř zakřivena do strany, tvořící tvar „C“ nebo „S“.
Paravertebrální val: Při rotaci obratlů může dojít při předklonu k vytvoření valu („hrbu“) na jedné straně hrudníku.
Rozdílná délka končetin: Skolióza může způsobit zkrat končetiny způsobený zakřivením páteře a natočením pánve.
Bolest v zádech: Někteří lidé se skoliózou mohou pociťovat bolest v zádech, zejména v dospělém věku s degenerativní skoliózou.
Omezená pohyblivost páteře: Páteř může být méně flexibilní v důsledku zakřivení a rotace.
Dechové a srdeční problémy: U těžké skoliózy může dojít k omezení dýchání a srdce kvůli tlaku na tyto orgány.
Ve většině případů je příčina skoliózy idiopatická (neznámá příčina). Předpokládá se však, že na rozvoji skoliózy se podílí řada faktorů např. vlivy genetické či hormonální. Velký vliv bude mít také životní styl či případný typ sportovní zátěže. Idiopatická skolióza je vůbec nejběžnějším typem a častěji se s ní setkáváme u dívek než u chlapců. Dělí se na tři období, kdy dojde k rozvoji skoliózy.
1. Infantilní skolióza: postihuje děti mladší než 3 roky. Mnoho z těchto zakřivení se může spontánně (samovolně) vyrovnat, ale některá mohou postupovat.
2. Juvenilní skolióza: U dětí ve věku 3-10 let je pravděpodobnost zhoršení skoliózy vyšší než u infantilního typu.
3. Adolescentní skolióza: Je nejběžnějším typem skoliózy a vyskytuje se v období růstových špiček, kdy děti rychle rostou. To znamená, že existuje větší riziko rychlého zhoršení zakřivení.
Jaké jsou další typy skoliózy?
U některých dětí se skolióza objeví, když zakřivení páteře způsobí jiné onemocnění nebo porucha, případně úraz.
Vrozená skolióza: Způsobena vývojovými anomáliemi páteře ještě před narozením.
Degenerativní skolióza – způsobena degenerativními změnami páteře při artróze.
Genetická onemocnění.
Poranění páteře: Zlomeniny.
Neurogenní skolióza: Neurologické onemocnění, které vedou k oslabení svalů a ztrátě stability páteře např. dětská obrna, neurofibromatóza nebo spinální svalová atrofie.
Nádorové onemocnění.
Hlavním diagnostickým nástrojem k určení závažnosti skoliózy je rentgen. Rentgenové snímky páteře umožňují vidět zakřivení a změřit jeho úhel (odborně se označuje jako Cobbův úhel). Stanovení Cobbova úhlu je nejdůležitějším měřítkem pro stanovení závažnosti skoliózy. Čím je úhel větší, tím je zakřivení závažnější. Další obrazové metody, jako je MRI nebo CT, mohou být použity k důkladnějšímu vyšetření.
Způsob léčby závisí na věku pacienta a fázi růstového období. Mírné skoliózy mohou vyžadovat jen pravidelné sledování, zda se zakřivení nezhoršuje. Rozhodnutí o léčbě často závisí na věku a fázi růstového období. Například děti s vysokým rizikem progrese mohou vyžadovat agresivnější léčbu, jako je operační léčba, zatímco ty s nízkým rizikem progrese mohou být léčeny méně invazivními metodami, jako je nošení ortézy.
Léčba skoliózy se často určuje podle závažnosti zakřivení, které je měřeno pomocí Cobbova úhlu. Zde je obecný přehled léčebných postupů v závislosti na Cobbově úhlu:
Do 10 stupňů podle Cobba je fyziologický nález.
Mírná skolióza (Cobbův úhel <20 stupňů):
Většinou senevyžaduje specifická léčba, ale doporučují se pravidelné kontroly a sledování vývoje zakřivení, aby se zjistilo, zda nedochází ke zhoršení, zvlášť důležité u dětí a dospívajících, kteří jsou stále v růstovém období. U mírné skoliózy je doporučena rehabilitace s cílem posílit a protáhnout svaly páteře k zajištění stability.
Střední skolióza (Cobbův úhel 20-40 stupňů)
Pro děti a dospívající, kteří ještě rostou, může být doporučeno nošení ortopedického korzetu. Cílem je zastavit progresi zakřivení.
Těžká skolióza (Cobbův úhel > 40 stupňů u dospívajících a > 50 stupňů u dospělých):
U lidí s těžkou skoliózou může být indikován operace, zejména pokud je zakřivení progresivní (rychle se zhoršující) nebo působí bolest či jiné komplikace. Hlavními operačními postupy jsou:
Fúze páteře: Při tomto operačním zákroku jsou obratle spojeny dohromady pomocí šroubů, tyčí, čímž se páteř stabilizuje a zakřivení se minimalizuje.
Specifická léčba: V závislosti na příčině skoliózy (např. neurogenní skolióza) může být vyžadována specifická léčba pro danou příčinu.
Copyright © 2023 ortopedickeoprace.cz, MUDr. Jiří Lošťák, Ph.D.