Meziobratlová ploténka (latinsky „discus intervertebralis“) je elastická destička (disk) nacházející se mezi dvěma obratli. Ploténka funguje hlavně jako tlumič nárazů a umožňuje pohyb obratlů mezi nimi, tzn. pohyb celé páteře. Na páteři máme celkem 23 meziobratlových plotének, začínají od prostoru mezi druhým a třetím krčním obratlem a poslední ploténka se nachází mezi pátým bederním a prvním křížovým obratle (oblast L5/S1). Ploténky jsou schopné měnit tvar při pohybu a umožňují tím předklon, záklon, rotace, úklon. Výhřez meziobratlové ploténky, odborně herniace, znamená, že vnitřní část ploténky projde (vyhřezne) skrz oslabený obal a následně může stlačovat nervy nebo tlačit na míchu. Předstupněm výhřezu je vyklenutí disku bez porušení okraje tzv. protruze.

Co si představit pod meziobratlovou ploténkou?

Ploténka se skládá ze dvou hlavních částí. Uvnitř ploténky je gelovité jádro (nucleus pulposus), které je tvořeno hlavně vodou a kolagenem a působí jako hlavní tlumič nárazů na páteři. Okraj ploténky (anulus fibrosus) je tvořen vrstvou vaziva a tato část zajišťuje pevnost ploténky. Ploténka však není prokrvená a je vyživovaná z míšní tekutiny. Tento způsob výživy je však pomalý a tím pádem mají ploténky omezenou regenerační schopnost, a proto častěji podléhají opotřebení).

 

Jaké jsou příčiny oslabení meziobratlových plotének?

Degenerace ploténky: Přirozený proces opotřebení, ke kterému může dojít v důsledku stárnutí nebo nadměrné dlouhodobé zátěže.

Poranění: Zvedání těžkých předmětů, zejména špatnou technikou, může zvýšit tlak na ploténky a způsobit jejich výhřez. Akutní trauma, jako je pád, může také způsobit výhřez ploténky.

Genetické predispozice: Někteří lidé mohou mít genetickou predispozici k výhřezu ploténky.

Nadváha: Nadváha zvyšuje zátěž na ploténky, což může zvyšovat riziko jejich degenerace a výhřezu.

Životní styl: Dlouhodobé sedění, špatné návyky při sezení nebo stání mohou zvyšovat riziko výhřezu ploténky.

Opakovaná zátěž a pohyby: Opakované pohyby, zejména ohyby a rotace páteře, mohou přispět k oslabení a možnému výhřezu ploténky.

Jaký je rozdíl mezi protruzí a herniací meziobratlové ploténky?

Často se setkáváme na popisu magnetické rezonance s dvěma pojmy a to protruze disku nebo herniace. Níže je popsaný rozdíl.

Protruze ploténky (předstupeň výhřezu): Při proturzi se vnitřní část pouze vyklenuje, nedojde k porušení obalu disku. Protruze mívá obvykle méně vyjádřené příznaky než herniace, jen zcela náhodným nálezem na magnetické rezonanci

Herniace ploténky (výhřez): Při herniaci dojde k prasknutí vazivového okraje ploténky a vnitřní gelovité jádro se dostane ven a následně se může dostat do kontaktu (utlačit) okolní nervy, které se nacházejí v její blízkosti. Příznaky záleží na velikosti výhřezu. V různé míře způsobuje bolest, tlakem na nervy pak neurologické potíže jako je necitlivost nebo slabost končetiny v závislosti na místě výhřezu.

Jak se projeví výhřez ploténky?

Některé výhřezy mohou zůstat bezpříznakové, pokud nestlačují nervy nebo míšní dřeň. Příznaky se mohou lišit v závislosti na tom, kde v páteři došlo k výhřezu ploténky, jak velký je výhřen a na jaký nerv ploténka tlačí.

Bolest v zádech nebo v krku: V místě, kde dochází k výhřezu ploténky, může být bolest, která se zhoršuje při pohybu nebo při zatěžování postižené oblasti.

Vyzařující bolest: Výhřez ploténky v oblasti beder často vyzařuje bolest do hýždě, stehna, lýtek a může dokonce dosáhnout i do chodidla. Pokud je postižena krční páteř, bolest může vyzařovat do ramene, paže a ruky.

Mravenčení nebo brnění: Postižené nervy mohou způsobovat pocit brnění nebo mravenčení v oblasti, kam nerv vede.

Svalová slabost: Svaly, které jsou inervovány postiženými nervy, mohou oslabit. To může způsobit, že si člověk zakopává při chůzi nebo má potíže s chopením věcí.

V krajních případech může dojít při velkým výhřezu až k ochrnutí.

Ztráta kontroly nad močením nebo stolice (inkontinence): V závažných případech, kdy je postižen konkrétní segment míchy zvaný „koňský ocas“ (cauda equina), může dojít k poruchám močení nebo stolice. Toto je považováno za urgentní stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.

Jak se léčí výhřez ploténky?

Léčba výhřezu meziobratlové ploténky závisí na závažnosti a lokalizaci výhřezu, přítomnosti a intenzitě bolesti, dále na přítomnosti neurologických příznaků a některých dalších faktorech.

Moderní léčba výhřezu ploténky kombinuje konzervativní přístupy s minimálně invazivními chirurgickými metodami, pokud je to nutné. Vždy se snažíme vyřešit potíže konzervativně.

Protizánětlivé léky: Na snížení bolesti a zánětu. V závažnějších případech mohou být použity svalové relaxancia (myorelaxancia) nebo kortikosteroidy.

Rehabilitace včetně fyzikální terapie: Programy fyzioterapie mohou zahrnovat cvičení na posílení svalů páteře, protahování a techniky manuální terapie, které mohou pomoci snížit bolest a zlepšit funkci.

Injekce: Epidurální steroidní injekce může být užívána k zanesení protizánětlivých léků přímo do místa výhřezu ploténky k snížení bolesti a zánětu.

Periradikulární terapie (PRT): Více informací o metodě PRT najdete zde.

Alternativní terapie: Akupunktura, chiropraxe a osteopatie mohou některým pacientům pomoci.

 

 

Pokud konzervativní léčba nevede k úlevě po určitém časovém období (často 6 týdnů až 3 měsíce) nebo pokud jsou přítomny vážné neurologické příznaky, může být zvážena operace.

Mikrodiskektomie: Pomocí speciálního mikroskopu chirurg odstraní část ploténky, která stlačuje nerv. Toto je jedna z nejběžnějších chirurgických procedur pro léčbu výhřezu ploténky.

Endoskopická diskektomie: Tato metoda používá tenký endoskop vedený malým řezem k odstranění části vyhřezlé ploténky.

Laserová dekomprese: Laser může být použit k odpaření části vyhřezlé ploténky a snížení tlaku na nerv.

Náhrada ploténky: Náhrada poškozené ploténky umělou ploténkou. Tato metoda je stále výzkumná a není běžně prováděna.

Je důležité si uvědomit, že i když může být chirurgická intervence účinná v mnoha případech, může také nést rizika.